Editorial: Nové obzory - Názory - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Názory

Editorial: Nové obzory

17. září 2013, 22.59 | Ostrava (di)

 

 

„Ať mě zajedou,“ křičel opilý invalida na vozíčku a křižoval noční ulici v Ústí nad Labem, „chci se nechat přejet…“ Tak to bychom měli. A pak je tady jiný případ: Dvacet čtyři let je žena z Chomutova invalidní a trpí roztroušenou sklerózou – venku se pohybuje jen s chodítkem. Přestože se její stav nelepší, úředníci jí odebrali průkaz ZTP…

Ptáte se, co oba případy spojuje? Opilost. Zaprvé opilost alkoholem, za druhé opilost vlastními mozky. Vysvětlím to trochu podrobněji.

Totiž, když člověk nemá pořádně co dělat, obvykle něco vymýšlí. A když už při tom nicnedělání něco vymýšlí, obvykle ho napadají pitomosti. Ale není to tak, že ho napadne myšlenka a představí se: „Ahoj, já jsem Pitomost – co spolu budeme dělat?…“ Zpravidla se ta myšlenka představí jako velký problém, kterému je zapotřebí věnovat úsilí a čas. Tolik úsilí a času, že nic nezbude pro úsměv, pro obdiv krásy stromu, pro vnímání vánku na tváři, pro snahu pomáhat druhým, prostě pro radost ze života…

Ano, plné tramvaje jsou lidí, kteří nevnímají radost ze života, protože neustále musejí řešit „velké“ problémy. Ale jak jsou ty problémy nicotné, když člověka něco zabolí…

Jak jsou nicotné, když se člověk najednou ocitne na vozíku…

Jak jsou nicotné, když se z člověka stane „ležák“…

A jak jsou nicotné, když se z něho stane „ležák“ naprosto závislý na péči jiných…

Znám několik takových příběhů a mé Pitomosti je nemají rády – protože sotva se objeví, já je s těmito příběhy porovnám a Pitomosti musejí s hanbou zalézt někam do kouta. A jelikož se jim nemusím věnovat, o to více času mi pak zbývá na lidi (i z těchto příběhů) a na radosti ze života.

Každý, kdo to už zkusil, ví, že to funguje. Nejméně polovinu „velkých“ problémů pak člověk vůbec nemusí otevírat. A nemusí se opíjet ani alkoholem, ani vlastním mozkem.

Jo – a ještě malé vylepšení: když k tomu přidáte vnitřní úsměv uprostřed hrudi (já vím, že to vždycky nejde, ale trochu se snažte…), objeví se nové, velmi příjemné obzory…

Tak ať se daří.

Jiří Muladi

 

Zdrojový článek v příloze

 

 

Zdroj: Vozka 3/2013

Přílohy:

Tématické zařazení:

 » Aktuality  » Názory  

 

 

Pondělí, 24. června 2024

Svátek má Jan

Reklama

Reklama

JP Servis - Přestavby vozidel
 

Krátké zprávy

 

VOZKA na sítích

 

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

 

Reklama

 

Finanční podpora

Realizaci projektu VOZKA podporuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky

 

 

Projekt Vozka je realizován s finanční podporou: 

 

 

 

Realizaci projektu podporuje Nadace ČEZ:

 

 

VÍCE O SPONZORINGU 

 

Partnerské organizace

 UMÚN s.r.o. - Nakladatelství malířů s těles. postiž., malujících ústy a nohama, Liberec

 

 

 

 

 

 

 

 

Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci

 

 

Centrum aplikovaných pohybových aktivit FTK UP v Olomouci

 

   

 

 

  

 

   

 

  

 

Free Will o. s.  

 

  

 

VIVIDUS DYNAMIS             

  

                   

    

  Sportovní klub Ostrava (SK Ostrava)