Očima Moniky Henčlové: Konference INSPO 2014 - Kompenzační prostředky - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Konference INSPO 2014 

A také vám prozradím důvod. Konečně jsou osoby se zdravotním postižením považovány za lidi, konečně někoho zajímá, jak žijeme a že chceme od života víc. 

Sama mám kombinované postižení a každé z nich je samo o sobě mazec. Dozvěděla jsem se, a to fakt poprvé, že je to se mnou vážně síla, ale že rozhodně nade mnou nikdo neláme hůl, zkusí něco vymyslet, a pokud je každý dobrý v jedné určité věci, jsou ochotni vytvořit něco společně – umožní mi cítit se jako člověk.

Od různých vystavovatelů a účastníků konference jsem se například dozvěděla o inteligentních kompenzačních pomůckách (P. Peroutka, P. Uličný). Řekli nám, že počítač nebo televizi mohu ovládat pomocí Mouthmouse, nepotřebuji ruce, v ústech držím tyčinku, která vlastně pracuje jako myš – zkrátka click nebo double click.

Od pana T. Zdechovského z organizace Commservis.com jsem se dozvěděla, že IT odborníky už zajímá naše nervová soustava, že umí poznat, zda se soustředíme, umí trénovat naši paměť a jak věřím, také budou umět vyřešit můj problém s totálně nehybným tělem.

Pan R. Šimko představil tzv. Google Glass, což je nositelný počítač s náhlavním displejem (brýle). Pomocí očí, pohybem hlavy či hlasem mohu komunikovat s počítačem, mohu dělat fotky apod.

Samozřejmě, na konferenci proběhla spousta zajímavých informací a workshopů, ale já si dovolila seznámit vás právě s tím, co nejvíce zaujalo mě.

Konečně jsou lidé se zdravotním postižením chápání jako lidé, mnohdy velmi inteligentní lidé, ale hlavně lidé, kteří sice potřebují v mnoha ohledech pomoc, ale kteří jsou také sami schopni pomáhat svou inteligencí jiným.

Ještě mám hlas

Dýchám a mluvím velmi slabě, z mého těla a jeho pohybu už nic víc nezbylo. Přesto mám ještě mozek a snad rozum a troufám si věřit, že také intelekt. Potřebuji studovat, pracovat na počítači, potřebuji sledovat svoje emaily a reagovat na ně, potřebuji kontrolovat zprávy na internetu, je to moje jediné spojení se světem. Co teď s tím?

Poznala jsem občanské sdružení Polovina nebe a jeho počítačové machry, mimochodem fakt pěkné chlapy. Věnují se zejména alternativním způsobům ovládání počítače, jejich výuce, zdokonalování a použití v praxi se zaměřením na hlasové technologie. Pánové umí skvělou věc, naučí počítač poslouchat můj hlas (také se ten program jmenuje My Voice). Ve finále by mi stačilo spřátelit se s tímto programem a mohu si sama přečíst e-maily a také na ně odpovědět nebo si na internetu přečíst zprávy.

Kecám. Tak jednoduché to v mém případě není, například nyní vymýšlíme ovládání lupy hlasem, její rozpohybování a také zastavení. Lokálně potřebuji zvětšit text až trojnásobně. A ještě jedna věc. Polovina nebe má sice bezbariérové učebny, ale s ohledem na můj děsný zdravotní stav jsou ochotni jezdit za mnou a program upravovat přímo u mě doma.

A víte ještě co? Pánové z Poloviny nebe, a to je pro mě fakt velmi důležité, se ke mně nechovají jako k chudáčkovi invalidovi, ale jako k dospělé osobě, která jen potřebuje s něčím pomoci. Jsem člověk a ženská a toto jejich chování mi dělá dobře… 

Polovina nebe o.p.s., kontakty:

Pracoviště: Na Pankráci 1683/127, 140 00  Praha 4. Korespondence: K Dolům 65, 140 00  Praha 4, tel.: 603 836 710, 777 131 114, 725 058 108, 725 344 761, 725 344 760, e-mail: , https://www.polovinanebe.cz.

Sobota, 20. dubna 2024