Geocaching: Zapojení těla, mysli a zvláštního místa dává pozoruhodný prožitek

Sport bez bariér

23. března 2013, 20.11 | Plzeň (Jiří Muladi)
Než skončila pětadvacetiletá Martina Hánová na vozíku, byl pro ni sport přirozenou součástí života. Hrála softbal a jezdila na kole. „Život s handicapem rozhodně nekončí, jen je prostě jiný,“ říká. „Nechtěli jsme se s přáteli vzdát pohybu a napadlo nás, že zkusíme geocaching – turistickou hru, u které člověk zapojí jak tělo, tak i mozek a pozná nová místa.“

Jejich tým z Plzně vymyslel projekt bezbariérových výletů a přizval ke spolupráci občanské sdružení Lucky kolečka. „Nejdřív jsme si vyhledali bezbariérové kešky – poklady na webu Geocaching.cz. Několik jich je doslova pár metrů od našeho domova, ani jsme netušili, co máme v okolí. Dozvěděli jsme se zajímavosti o historii starého pivovaru, nebo jsme objevili prastarou borovici,“ dodává Martina s tím, že bezbariérové akce mohou pořádat díky podpoře z programu Think Big od Nadace Telefónica.

Každá keška je zajímavá

Pokud se v Plzni vytvoří skupina vozíčkářů a asistentů, kteří budou každý měsíc vyrážet na „lov“, bude to prý paráda. „Zatím se chceme soustředit na okolí Plzně, ale možná se brzy naše výlety objeví i jinde. Už máme nabídku, abychom je zorganizovali na druhém konci republiky. Jsme moc rádi, že se nápad ujal,“ uvádí Martina.

Podobně nadšený je i třiatřicetiletý Václav Augusta, který si ještě jako „choďák“ vyzkoušel geocaching se svojí sestrou Hanou. „Tehdy jsme jezdili hodně po republice, ale teď vybíráme podle toho, jestli jsou keše bezbariérové,“ vysvětluje Václav Augusta s tím, že jinak příliš mnoho zajímavých činností pro vozíčkáře v Plzni není. „Každá keška je něčím pozoruhodná. Jednou je na místě spjatém s mimořádným stromem, jindy třeba na vyhlídce,“ dodává.

„Našim přáním je inspirovat další lidi s handicapem, kteří budou vyrážet do přírody s GPSkou a nadšením,“ uzavřela Martina Hánová.

Princip

Geocaching je velmi zajímavou sportovně-turistickou hrou. Spočívá v aplikaci navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané cache (v češtině psáno i keš), o níž jsou známy její zeměpisné souřadnice (v systému WGS 84). Při hledání se používají turistické přijímače GPS. Člověk zabývající se geocachingem bývá označován slovem geocacher, česky též geokačer nebo kačer. Po objevení cache, zapsání se do logbooku a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová a zamaskuje.

Jednou ze základních myšlenek geocachingu je umisťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. V popisu cache (listing) jsou pak uvedeny informace o místě s jeho zvláštnostmi. V některých případech je nevšedním právě úkol, který je s nalezením cache spojen.

Pokračování - viz zdrojový článek v příloze

Zdroj: Vozka č. 1/2013

Přílohy:

GEOCACHING (370,69 kB)