Duhový dům pomůže lidem s handicapem i jejich rodinám

Sociální služby

25. června 2013, 19.01 | Ostrava (di)
Sen se stal skutečností… Těmito slovy zahájila ředitelka Slezské diakonie Zuzana Filipková slavnostní otevření Duhového domu v ostravském městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Bezbariérové komunitní centrum s nabídkou komplexních služeb bylo skutečně dlouholetým snem řady mladých lidí s handicapem a jejich rodičů.

Duhový dům se měl stát domovem i pro Zuzku Rackovou. Těžce postižená dívka ale už před časem zemřela. Přesto jí a její mamince Věře Rackové primátor města Petr Kajnar poděkoval. „Jejich iniciativa přivedla tohle dílo na svět,“ uvedl. „Zuzana se toho nedožila, ale myslím, že nežila zbytečně. Ostatní mohou využívat toho, co svým životem prosadila.“

Věra Racková, která vytesala i základní kámen komunitního centra, si při slavnostním otevření zavzpomínala jak na dceru, tak i na inspirující návštěvu podobného centra ve Francii v roce 1991.

„Zuzka věděla, jak těžké by pro mě bylo odloučení, kdyby se přestěhovala do Duhového domu,“ řekla pak zamyšleně. „Tak mě ušetřila rozhodování a raději zdrhla…“

Název vzešel z ankety

Výstavba Duhového domu byla největším projektem financovaným evropskými penězi z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko v oblasti sociálních služeb. Celkové náklady přesáhly 107 milionů korun, z toho dotace EU činila 58,9 milionu korun.

Stavba byla zahájena 1. srpna 2011 a dokončena měla být do 44 týdnů, ale kvůli vadám a nesrovnalostem ze strany stavební společnosti byla zkolaudována až v lednu 2013 a otevřena o tři měsíce později. Název komunitního centra vzešel z ankety, která byla vyhlášena před rokem. Čtyři desítky e-mailů navrhovaly názvy například inspirované lokalitou, v níž se centrum nachází (Čertovka, Benátský vrch, Na kopečku). Jiné reagovaly na účel tohoto sociálního zařízení (Druhý domov, Hendi Camp, Důstojný svět) apod. Do užšího výběru se pak dostaly názvy: Vivere, Zuzana, Duhový dům a Benátský vrch, přičemž hlasováním výběrové komise zvítězil Duhový dům.

Kvalitní a potřebná péče

S úlevou a nadějí prožívali otevření Duhového domu Ostrava manželé Karin a Milan Svačinovi. Ihned tam zařídili pokoj svému pětadvacetiletému synu Michalovi, který se nastěhoval jako první z osmnácti stálých obyvatel.

„Přivezli jsme mu z domova jeho oblíbené hračky, rodinné fotografie a taky půlku sedačky – je rozkládací, takže na ní můžeme kdykoli přespat,“ ukazoval Michalův nový domov jeho otec.

Michal je autista odkázaný na ortopedický vozík. Na otevření centra však nakonec chyběl. „Byl připravený, jenže odmítl jet. Autisté mají svůj svět. Ujížděl přede mnou na vozíku,“ vysvětlil Milan Svačina. „Manželka se celá léta věnovala jen synovi, ale stárneme a já mám po mozkové mrtvici, už péči nezvládáme tak jako dřív. Když bude syn žít v Duhovém domě, budeme mít jistotu, že je o něj dobře postaráno,“ dodal.

Jeho slova byla naprosto v souladu s tím, co při slavnostním otevření prohlásil primátor Petr Kajnar: „Můžeme zde nabídnout handicapovaným občanům individualizovanou podporu, která jim pomůže zachovat nebo rozvinout možnosti seberealizace a ulehčí jejich začlenění do běžné společnosti. Poskytované služby pomohou nejen jim, ale rovněž jejich rodinám, které tak získají nezbytný čas k odpočinku při vědomí, že jejich blízkým osobám je poskytnuta kvalitní potřebná péče.“

Jak sdělila ředitelka Slezské diakonie Zuzana Filipková, klienti se do Duhového domu budou postupně stěhovat zhruba až do letošního září.

(di)

Fotokoláže: (di)

Služby individualizované a pestré – jako barvy duhy

Duhový dům Ostrava provozuje Slezská diakonie jako jedno ze svých středisek. Vedoucí je zde Mgr. Nikola Šimíková, kterou jsme požádali o krátký rozhovor.

Kolik lidí tvoří v současné době personál, kolik je klientů a jaké služby jim poskytujete?

„Nyní máme celkem 33 pracovníků v profesích vedoucí, ekonom zařízení, sociální pracovníci, zdravotní sestry, speciální pedagogičtí i pracovníci v sociálních službách, fyzioterapeut, řidič a údržbář. Dodavatelsky máme pokryt úklid a ostrahu objektu. Finální počet zaměstnanců při plné kapacitě by pak měl být 53 pracovníků.

Kapacita zařízení je aktuálně volná ve všech službách, což je Domov pro osoby se zdravotním postižením, Denní stacionář i Odlehčovací služba.

Prostory Duhového domu jsou zcela bezbariérové a navíc nabízíme vysoký komfort bydlení – v rámci domova má každý klient svůj apartmán se sociálním zařízením a terasou. K dispozici jsou zde rovněž pracovny (arte, keramická a košíkářská, pracovna pro nácvik sebeobslužných činností a sociálních kompetencí), dvě relaxační místnosti (snoezelen) a dvě rehabilitace (perličková koupel plus individuální léčebná tělesná výchova). Máme i tělocvičnu pro sportovní, společenské a kulturní aktivity, v níž jsou dva kurty na bocciu.

Zmínila jste tři typy služeb v Duhovém domě. Můžete je rozvést trochu konkrétněji?

Služba Domov pro osoby se zdravotním postižením se týká lidí s těžkým tělesným a kombinovaným postižením ve věku od 18 do 50 let. Kapacitu zde máme pro 18 uživatelů, kteří obývají jednolůžkové apartmány s kuchyňským koutem, vlastním sociálním zařízením a terasou.

Odlehčovací služba je určena lidem s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením a pečujícím osobám. Cílovou skupinou jsou lidé ve věku od jednoho roku do 60 let. Tady je kapacita pro šest uživatelů. Odlehčovací služba je poskytována ve dvoulůžkových apartmánech s kuchyňským koutem, vlastním sociálním zařízením a terasou. Lze ji poskytovat nejdéle tři měsíce. Provozní doba obou služeb je nepřetržitá.

Denní stacionář je pak určen pro osoby s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením. Pojme maximálně 54 lidí ve věku od 15 do 50 let. V prostorách stacionáře je k dispozici mimo jiné multifunkční místnost s audio-vizuálním a počítačovým koutkem. Provozní doba stacionáře je v pracovních dnech od 6.30 do 17 hodin.

Jak si lze služby objednat a jaké jsou jejich ceny?

Služby našeho zařízení lze využívat na základě podané žádosti, která je vyhodnocena smluvním lékařem zařízení, poté vedoucím střediska a sociálním pracovníkem. Ceny jednotlivých služeb jsou následující:

V domově se platí 180 Kč za ubytování, 150 Kč za celodenní stravu a příspěvek na péči v plné výši. Klient však nemusí odebírat stravu, může být zcela v režimu samostatného stravování a pak se strava neúčtuje. Pokud příjmy klienta nedostačují na úhradu služby, lze individuálně řešit snížení úhrad, kdy klientovi musí zůstat alespoň 15 procent jeho příjmu.

V denním stacionářiklient zaplatí 30 Kč za 1 hod. a 115 Kč za stravu (v rozsahu snídaně, svačina, oběd, svačina).

(Ceník odlehčovací služby a fakultativních služeb uvádíme v poradně RIPAK na str. 58, pozn. red.)

Pracujete v Duhovém domě – jste duhoví i v sobě? Co vám aktuálně udělalo největší radost?

„Ano, jsme duhoví. Každý pracovník je jiný, má určité přednosti, vlohy a je schopen reagovat v různé míře na podněty klientů… Naše služby jsou vysoce individualizované i pestré – stejně jako barvy duhy. A radost nám dělá hlavně to, že se k nám klienti vracejí a jsou spokojení.“

(di)

Originál zdrojového článku v příloze

Zdroj: Vozka 2/2013

Přílohy:

Vozka 2/2013 - Duhový dům (300,75 kB)