Za vším stojí nezdolná chuť žít - Zdravotnictví - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Rady, inspirace a motivace

• Jednotlivá čísla
• Inzerce
• Přihláška k odběru
• Návštěvní kniha

Zdravotnictví

 

„Bolesti jsem neměla, v těch místech bylo tělo ochrnuté. Ale hrozila celková sepse,“ vzpomíná Renata na těžké období. Hrozilo, že se infekce rozšíří a dostane celkovou otravu. Byla vlastně jen otázka času, kdy k tomu dojde. Proto se na doporučení známých obrátila na chirurga Yifruna Assefu v Bruntále. Ten jí po vyšetření navrhl radikální řešení, amputaci celé poloviny těla v oblasti nad pánví.

Operace 

„Začaly se u ní vytvářet obrovské defekty a zánět kostí. Jeden převaz trval třeba hodinu. Nebyla jiná cesta než amputace ve výšce L 4 až 5 – a ty provádí jen profesor Antoš v Praze Na Bulovce,“ popsal závažný stav pacientky doktor Yifru Assefa.

V tu dobu žili v České republice jen tři lidé po tak unikátní operaci. (Poprvé byla provedena v roce 1961 v Americe a na celém světě ji přežilo asi sedmdesát lidí.) Operace se provádí jen u pacientů, kde už není jiná cesta, u kterých selhaly všechny ostatní možnosti a jejichž tělo je napadeno infekcemi.

Jedinou nemocnicí ve střední Evropě, kde tyto operace provedli, je pražská nemocnice Na Bulovce. Všechny zákroky zde dělal tým profesora Františka Antoše. Trup se rozpůlí na dvě části. Všechny svaly, tepny, cévy se musí odříznout, podvázat, a udělat také umělé vývody pro vyměšování. Podstatné však je, že pacient musí mít nezdolnou chuť žít. A tu Renata měla.

„Sehnat profesora Antoše však byl nadlidský úkol. Sestřička se o to snažila několik dní,“ řekl Yifru Assefa. A když se to konečně podařilo, zbývalo to nejtěžší: obhájit nevyhnutelnost náročné operace. „Začal se mě vyptávat na řadu věcí, ale připravil jsem se na to, měl jsem vše prostudované, takže na všechny otázky byla odpověď okamžitá. Ptal se také, jestli pacientka ví, do čeho jde.“

Profesor Antoš nakonec potvrdil Assefovy závěry: radikální operace je jediná šance, jak zachránit Renatě život. Ale než došlo k vlastní operaci, několikrát ještě jela do Prahy. Byla seznámena se dvěma lidmi, kteří už měli operaci za sebou. „Dlouho jsme o tom diskutovali i s profesorem Antošem a doktorem Assefou. Těšila jsem se, až nebudu muset dělat ty převazy ráno a večer,“ svěřila se Renata, která před hlavní operací podstoupila několik přípravných zákroků. 

S elánem do života

„Operace trvala devět hodin. Byla asi tou nejzávažnější, jakou jsem kdy v životě viděl. Nevím, jestli ještě někdy při něčem podobném budu. Chvíli jsem držel háky a hlavně jsem pozoroval práci i nezdolnou energii profesora Antoše. Jakoby ani necítil únavu,“ složil Assefa hold profesoru Antošovi.

Renata je první ženou v České republice po tak náročném lékařském zásahu. „Tahle operace mi zachránila život. Je to skvělý pocit. Já ještě nejsem tak stará, abych tady už nebyla,“ říká Renata. Má v sobě nezdolný optimismus a životní elán. A také, což je důležité, má oporu mezi svými nejbližšími. Bydlí v rodinném domku s příbuznými, a když potřebuje pomoc, je vždy někdo nablízku. Maminka, sestra, přítel její sestry, synovci nebo neteře. Odmítá se trápit otázkou, co by kdyby a že vše mohlo být jinak, nebýt autonehody v patnácti letech. Zastává názor, že nad rozlitým mlékem se nebrečí.

 

Pokračování – viz originál zdrojového článku v příloze

 

 

Přílohy:

 

Krátké zprávy

VOZKA na sítích

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Finanční podpora

Partnerské organizace