Co je nového ve statistikách?

Zdravotnictví

6. března 2015, 10.30 | Ostrava (red)
Souvislosti se zrušenými poplatky ve zdravotnictví • Počet OZP v ČR mírně vzrostl.

Souvislosti se zrušenými poplatky ve zdravotnictví

Výdaje občanů na zdraví (tzv. soukromé výdaje), kam patří i poplatky u lékaře, nákup volně prodejných léků či doplatky na receptové léky, stouply od roku 1990 téměř čtyřicetkrát: z 1,2 miliardy korun na loňské 44,4 miliardy korun.

Nejvyšší hodnoty dosáhly soukromé výdaje v ČR v roce 2009 (ve druhém roce zavedení regulačních poplatků), a to 48 miliard. Pravicová vládní koalice plánovala zvýšit spoluúčast na 22 procent, ale současná vláda většinu poplatků ruší. Od ledna 2015 lidé platí jen 90 korun na pohotovosti plus doplatky za léky a platby za volně prodejné léky.

Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Pravicová opozice naopak byla pro jejich zachování.

Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou. Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.

Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Lékaři mají dostat kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok. V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění.

Počet OZP v ČR mírně vzrostl

V současné době žije v ČR celkem 1 077 673 osob se zdravotním postižením, jejichž podíl na celkové populaci ČR je 10,2 % (muži 9,9 % a ženy 10,6 % – s vysokým podílem žen nad 75 let.).

Pokud jde o bydlení těchto osob, převažuje standardní byt (80 %). Bydlení v zařízeních sociální péče je relativně málo (6,4 %) a jsou obvykle v zařízeních s lůžkovou kapacitou 51–100 míst, přičemž jejich zřizovatelem je kraj a následně obec.

Nejčastější příčinou zdravotního postižení jsou nemoci (64,7 %). Vrozená postižení se podílejí 13,7 % (nejvyšší počty zdravotně postižených osob jsou v nižších věkových skupinách) a převažují u mužů. Podíl získaných postižení činí 86,3 %.

Převažující mírou zdravotního postižení je středně těžké postižení (41,4 %), následované těžkým postižením (28 %), lehkým postižením (19,7 %) a velmi těžkým postižením (5,8 %). Všechny čtyři míry postižení mají nejvyšší zastoupení u vnitřního typu postižení.

Z devíti sledovaných typů omezení převládá omezení mobility (23,5 %), při vedení domácnosti (18,1 %) a sebeobsluhy (16 %).

Osoby pobírající alespoň jednu z dávek sociálního zabezpečení mají značnou převahu (73,6 %), přičemž osob, které nepobírají žádnou z dávek, je jen 14 % a těch, u kterých není stav znám, je 12,4 %.

Z pohledu pohlaví je u osob pobírajících dávky sociálního zabezpečení převaha u žen (55,1 %). Rozhodující podíl ze všech dávek sociálního zabezpečení je u skupiny „jiný důchod z důchodového pojištění“ (starobní, vdovský resp. vdovecký a sirotčí): 38,2 %.

Podíl počtu zdravotně postižených osob na celkové populaci ČR se oproti předchozímu šetření zvýšil o 0,3 procentního bodu (z 9,9 na 10,2 %), významněji pak u žen (o 0,6 procentního bodu) než u mužů (o 0,1 procentního bodu).

Celkový průměr let života se zdravotním postižením se snížil o 1,2 roků.

Zdroj: Vozka 4/2014

Tématické zařazení:

» Aktuality » Zdravotnictví

» Aktuality » Sociální služby