Kvíz: Zajímavosti o paní Zimě - Volný čas - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Volný čas

Kvíz: Zajímavosti o paní Zimě

Ilustr. foto: Tomi Tapio, Wikipedia

27. prosince 2016, 21.59 | Ostrava (Blanka Falcníková)
Další z pravidelných kvízů VOZKY – tentokrát vám přinese více sněhu než samotná paní Zima dosud. Víte např., jak se ptáci v noci chrání před mrazem? Nebo jak tráví zimu hadi? Zkuste hádat...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1. Pokud se venkovní teplota dostane k nule a níž, nenapadne vodu nic chytřejšího než zmrznout. Stačí ale led posypat solí a po nějaké době roztaje a břečka už nezmrzne. Jak je to možné? 

a) Díky fyzikálním zákonům – krystalky soli neumožňují vodě, aby se spojila v led.

b) Žádná finta to není – prostě se jen posype sníh a led něčím jiným a je jedno, zda to je štěrk, sůl, písek…

c) Voda se solí má nižší teplotu tuhnutí než voda samotná. Voda zamrzá při nulové teplotě, roztok soli ve vodě při teplotě mnohem nižší, až –21 °C (záleží na koncentraci). Pokud je okolní teplota třeba –5 °C, roztok bude stále kapalný. 

 

2. Ptáci zimu prospat nemůžou. Buď odlétnou do teplých krajin, nebo se statečně vypořádávají se sněhem a mrazem. Co jim pomáhá přečkat zimu? 

a) Všichni ptáci, kteří neodlétají do teplých krajin, jsou tzv. studenomilní. Ke svému životu naopak potřebují zimní období, protože ještě další měsíce tepla či horka by je zabila. Proto s mrazem a zimou nemají žádný problém.

b) Ptáci se načepýří – zvětšují tak vzduchovou izolační vrstvu kolem těla. Koukají jim jen holé tenké nožky, ale díky speciálně upravenému krevnímu oběhu nohama necítí chlad ani nevydávají zbytečně moc tepla. Mohou proto klidně hopkat po sněhu.

c) Ptáci se zahřívají pohybem – létáním. V zimě proto neposedí a létají stále, aby se zahřáli. Žádnou další ochranu tudíž nepotřebují. Pokud usednou, pak jen na malý okamžik, aby pak opět vzlétli a zahřáli se. 

 

3. Jak se ptáci v noci chrání před mrazem? 

a) Ptáčci nocují pospolu, spí pohromadě v početných shlucích těsně přitisknutí jeden k druhému. Celý chumel ptáčků se vecpe do dutiny ve stromě, do hnízdní budky, za odstávající kůru, pod přístřešek a v nouzi přebývá i v hustém větvoví.

b) Podobně jako kůň spí ve stoje, ptáčci v zimě létají i v noci. Mají k tomu uzpůsobenou ptačí navigaci, aby do ničeho nevrazili.

c) Tak jako medvědi v zimě spí, ptáčci spát nemusejí. Stačí jim vteřinové „klimbnutí“ a jsou zase na několik hodin čilí, aby se mohli zahřát létáním.

 

4. Jak tráví zimu hadi?

a) Hada v zimě neuvidíte, protože stejně jako někteří ptáci, přežijí zimu v teplých krajích. Na rozdíl od létavic se ale na jih odplazí.

b) Tělesná teplota plazů závisí na prostředí. Ve strnulém stavu vydrží díky „studenokrevnosti“ o hladu řadu měsíců, ale nesmějí promrznout. Musejí se proto dobře ukrýt – např. užovky rády zimují pohromadě v propletených hadích klubkách.

c) Plazi jsou jednoroční zvířata, tak jako jsou některé květiny tzv. jednoletky. Na jaře se narodí z vajíček nakladených v půdě na podzim, a než uhodí první mrazy, odplazí se do temných zákoutí jeskyň, kde dokonají. Slouží pak jako potrava pro v jeskyních zimu přežívající zvířata.

 

5. Sníh vzniká v mracích. Proč padá dolů?

a) Kapičky vody uvnitř mraku začnou mrznout a stávají se z nich ledové krystalky. Ty mají, jak víme, ostré hrany, a tak si proříznou mrakem cestu dolů na zem.

b) V zimě se mraky díky nízké teplotě přibližují k zemi. Protože je ale v ovzduší mnoho nečistot a smogu, tak se jejich struktura mění na méně hustou a našim očím to připadá, jako by sněžilo.

c) Kapičky vody uvnitř mraku začnou mrznout a stávají se z nich ledové krystalky. Ty se lepí jeden na druhý a tvoří sněhové vločky. Tak ztěžknou a působením gravitace vypadnou z mraku dolů na zem.

 

6. Co určuje tvar sněhové vločky?

a) Na tvar vločky má zásadní vliv teplota, při níž se voda mění v ledové krystaly. Čím nižší je teplota pod nulou, tím je vločka jednodušší. Nejčastější šestiramenné vločky vznikají při teplotách mezi 0–4 °C, pětiramenné vločky mezi 4–6 °C.

b) Na tvar vločky má zásadní vliv místo, kde vzniká – nad mraky, v mracích nebo pod mraky – jde o skupenství, které vznik vodního krystalu ovlivňuje. Pokud je součástí vytváření i další element – mrakové skupenství, pak právě tohle vznik ovlivňuje. Nad mraky vznikají vločky velké, v mracích menší, pod mraky nejmenší. Důvodem je vzdálenost od země: vločka vzniklá nad mraky musí být velká, aby dolétla na zemi.

c) Na tvar vločky nemá zásadní vliv nic – vědci dokázali, že vše je dílem náhody.

 

7. Berušky patří k broukům na zahradě také nejužitečnějším. Ohromné množství mšic zkonzumují nejen dospělá slunéčka, ale i jejich larvy.

a) Slunéčka jsou také jednoroční fauna – přežívají pouze larvy, které se nažerou, zakuklí a na jaře se z nich vylíhnou berušky.

b) Určitě jste si vedle slunéčka s červenými krovkami a černými puntíky všimli i jinobarevných berušek. A v tom je ta finta – beruška před zimou vypouští speciální šťávu, která zateplí jejich krovky. Ty je pak v zimě udrží v teple.

c) Slunéčko sedmitečné umí upadnout do stavu strnulosti, kdy mu nevadí chlad ani absence potravy. Před mrazem se však po období spánku musí schovat. Berušky proto na podzim zalézají do skulin pod kameny a staré pařezy, pod podušky mechu i starou trávu, schovávají se i pod rozpraskanou kůru starých stromů.

 

8. Veverky vídáme hopkat v korunách stromů i v zimě. Jak se jimdaří ve zdraví přežít mrazivé počasí?

a) Veverky do hlubokého zimního spánku neupadají. Jsou stále hodně aktivní. Zimní příbytky si staví nejraději v dutině stromů nebo jako dokonale spletenou kouli z větviček s důkladnou izolací – z rozcupované kůry vyrábějí izolační vatu. Veverka si tak dovede udržovat až 20 °C.

b) Veverka je kožešinové zvíře, na zimu jí pak přibude až o 75 % více kožíšku. V neposlední řadě se jí významně zvětší ohon, který v mrazivých dnech a nocích slouží jako přikrývka.

c) Je málo známé, že veverka žije v symbióze s dalším lesním zvířetem, a to medvědem. Pouze ale v zimních měsících. Jakmile udeří chlad, medvěd upadne do zimního spánku, veverky (podle velikosti medvěda 2–5) si k němu vlezou a zimu přežijí v jeho teplém kožichu.

 

Správné odpovědi: 1c, 2b, 3a, 4b, 5c, 6a, 7c, 8a.

 

Připravila Blanka Falcníková

 

Zdrojový článek v příloze.

 

 

Zdroj: VOZKA 4/2016

Přílohy:

Tématické zařazení:

 » Aktuality  » Volný čas  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

Anketa

Můj volný čas (... a proč?)

trávím aktivní činností

34.7%

 

trávím pasivní činností

21.4%

 

prolelkuji

20.4%

 

protrpím

23.5%

 

 

Úterý, 18. června 2024

Svátek má Milan

Reklama

Reklama

JP Servis - Přestavby vozidel
 

Krátké zprávy

 

VOZKA na sítích

 

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

 

Reklama

 

Finanční podpora

Realizaci projektu VOZKA podporuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky

 

 

Projekt Vozka je realizován s finanční podporou: 

 

 

 

Realizaci projektu podporuje Nadace ČEZ:

 

 

VÍCE O SPONZORINGU 

 

Partnerské organizace

 UMÚN s.r.o. - Nakladatelství malířů s těles. postiž., malujících ústy a nohama, Liberec

 

 

 

 

 

 

 

 

Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci

 

 

Centrum aplikovaných pohybových aktivit FTK UP v Olomouci

 

   

 

 

  

 

   

 

  

 

Free Will o. s.  

 

  

 

VIVIDUS DYNAMIS             

  

                   

    

  Sportovní klub Ostrava (SK Ostrava)