Názory: Věra Schmidová - Tak nevím - Názory - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Názory

Názory: Věra Schmidová - Tak nevím

Ilustrační foto: Archiv VOZKA

2. listopadu 2018, 11.15 | Ostrava (Věra Schmidová)
Sedím na ortopedickém vozíku už 30 let. Nemám ve zvyku fňukat a stěžovat si na osud, i když jsem nejkrásnější roky svého života musela strávit zavřená doma, protože ze zvýšeného přízemí vedlo sedmnáct schodů, žádné sjezdy, nájezdy na chodníky, do obchodů vedly schody, samé vysoké autobusy… Vždy jsem přemýšlela, co a jak bych mohla udělat já, co změnit ve svůj prospěch…

 

Tak jsem se třeba přestěhovala do Olomouce – města, které myslí na své vozíčkáře. A stálo to za to – výtahem se dostanu sama na vozíku až ven, obchody, divadlo i kostel jsou přístupné i lidem na vozíku, autobusy MHD i některé tramvaje jsou nízkopodlažní, spousta sjezdů, nájezdů – prostě úplně jiný život. Takový normální. Život, jakým žijí i lidé chodící.

Dokonce jsem tady měla možnost několikrát jet na monoski (lyžování vozíčkářů), jít tancovat na ples, několik let jsem dělala dokonce balet na vozíku. To vše až do doby, než moje tělo řeklo „dost!“, ale to je jiné povídání.

Jsou dva druhy vozíků – mechanický, který si musí člověk pohánět vlastní sílou, a vozík elektrický – to když tu sílu člověk nemá, vozík je poháněn bateriemi. I vozíky elektrické bývaly dva druhy, jeden menší, lehčí, pomalejší, určený na pohyb po bytě, s nejvyšší rychlostí 6 km/hod. A vozík určený na pohyb po venku byl větší, těžší, s rychlostí až 10 km/hod. 

Časem začali dělat jenom jeden typ, určený na pohyb v interiéru i exteriéru a všechny mohly jet rychlostí pouze 6 km/hod. Prý abychom nikoho nesrazili, když pojedeme po chodníku... 

Když si žádáte o vozík elektrický (a je jedno jestli poprvé, podruhé, potřetí…), musíte mimo jiné absolvovat i psychologické vyšetření, kde vám psycholog nebo psychiatr potvrdí, že jste schopni řídit vozík, zkrátka jezdit po venku, aniž byste někomu ublížili. 

Tak nevím. Za celých těch mnoho let jsem neslyšela a ani nečetla, že by nějaký vozíčkář přejel člověka, způsobil mu trvalé těžké následky, nebo vozíkem někoho zabil. Přitom každou chvíli někdo někoho zmrzačí, nebo zabije svým automobilem. A musí i tzv. zdravý člověk před koupí každého dalšího automobilu absolvovat psychologické vyšetření? Nevím o tom.

Když do někoho vrazí člověk na ortopedickém vozíku (neříkám, že se to nemůže stát), způsobí mu maximálně modřinu. Ale když do někoho vrazí automobil, má to mnohem horší následky.

 

Originál článku naleznete v příloze.

 

Zdroj: VOZKA 3/2018

Přílohy:

Tématické zařazení:

 » Aktuality  » Názory  

 

 

Pátek, 16. listopadu 2018

Svátek má Otmar

Reklama

Pompeho nemoc

Reklama

klikni

Reklama

 

Krátké zprávy

 

VOZKA na sítích

 

Reklama

Pohybové léčebné přístroje Motren

 

 

Finanční podpora

Projekt Vozka je realizován s finanční podporou:

Ministerstvo zdravotnictví ČR  

 

    

 

         

 

 

 

Realizaci projektu podporuje Nadace ČEZ:

 

 

VÍCE O SPONZORINGU 

 

Partnerské organizace

 

 

 

 

 

Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci

 

 

Centrum aplikovaných pohybových aktivit FTK UP v Olomouci

 

   

 

 

  

 

   

 

  

 

Free Will o. s.  

 

  

 

VIVIDUS DYNAMIS             

  

UMÚN s.r.o. - Nakladatelství malířů s těles. postiž., malujících ústy a nohama, Liberec                   

    

  Sportovní klub Ostrava (SK Ostrava)