Lovecký zámek Kozel – bezbariérová perla jižního Plzeňska - Cestování a pobyty bez bariér - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Cestování a pobyty bez bariér

Lovecký zámek Kozel – bezbariérová perla jižního Plzeňska

Zámek Kozel

14. prosince 2012, 00.00 | Plzeň (Miroslav Valina)
Jen opravdu málo historických památek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku má pro vozíčkáře otevřenou náruč do takové míry, jako tomu je v případě loveckého zámku Kozel u obce Šťáhlavy, deset kilometrů jihovýchodním směrem od Plzně (exit 73, resp. 76 na dálnici D5).

 

To ale není zdaleka jediný důvod, proč bychom si výlet na zámek v krajině mezi legendárním Starým Plzencem a jihozápadním předhůřím Brd neměli nechat ujít. Kozel totiž – a rozhodně právem – patří k vůbec nejatraktivnějším a nejčastěji navštěvovaným památkám Plzeňského kraje.

Klasicistní, z převážné části jednopodlažní zámek stojí na jižním svahu vrchu Bor, uprostřed rozsáhlého parku nad řekou Úslavou. Archeologické nálezy v těch místech prokazují osídlení už v době předkeltské, keltské i staroslovanské. Ostatně i sám název zámku odkazuje k dobám, kdy podle pověsti právě tady staří Slované obětovávali bohům v čase jarní rovnodennosti kozla. Zámek Kozel se ovšem z kontextu vesměs barokních českých a moravských zámeckých staveb nevymyká jenom svým poněkud excentrickým názvem, ale především svou ojedinělou, vytříbeně jednoduchou klasicistní architekturou. Do téhle podoby ho nechal vystavět v období mezi lety 1784–1789 Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí království českého a stoupenec myšlenek návratu k přírodě, kterými během 18. století okou-zlil Evropu francouzský filozof a spisovatel Jean Jacques Rousseau. V duchu Rousseauovy filozofie byl tedy (pro významného a movitého šlechtice) zámek Kozel „prostým“ venkovským sídlem a přístřeším pro Černínovy hosty při lovech v okolních lesích.

Atmosféra přirozenosti a lásky k životu

Na architekturu zámku tak kromě domácí stavitelské, řemeslné a umělecké tradice měly výrazný vliv i prvky francouzského stylu z období vlády Ludvíka XVI. A díky tomu, že se tu zdejší původní vybavení interiérů značnou měrou dochovalo, máme možnost si právě na Kozlu o tomto pojetí letních sídel a loveckých zámků šlechty na přelomu 18. a 19. století vytvořit poměrně ucelenou představu. Návštěvníkovi tady před očima ožije atmosféra aristokratických lovů, loveckých hostin, plesů, ale i divadelních představení, knihoven, zahrad, salonů a ložnic zdobených s noblesou, duchaplností, s citem a důrazem na přírodní motivy, přirozenost a lásku k životu ve všech jeho projevech, radostech a podobách.

Zámecký areál tvoří čtyřkřídlá přízemní hlavní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří, zvnějšku doplněná o dvě dvojice dalších staveb – kapli Svatého Kříže s jízdárnou a lokajnu s konírnou. K zajímavým prvkům patří zámecké divadlo, jedno z mála dochovaných divadel tohoto typu a stáří, vybudované počátkem 19. století z maštale pro nejoblíbenější koně zámeckého pána. V interiérech pak vedle uměleckých děl, dekorací a dobového nábytku určitě stojí za pozornost např. keramická, rostlinnými motivy zdobená klasicistní kamna, ve kterých se topilo zvenčí, z nádvoří, aby služebnictvo svým počínáním nerušilo vznešenou společnost a její počínání uvnitř…

Skoro vše bez bariér

Jedním z projevů takto pojaté architektonické koncepce jednopodlažního venkovského šlechtického sídla je mimo jiných i zmíněná bezbariérovost – což jistě nebyl záměr tehdejších aristokratických stavebníků, nicméně dnes a nejen z pohledu vozíčkáře se jedná o skutečnost kvitovanou s povděkem. Když k tomu připočteme, že během rekonstrukce zámku byla stavba dovybavena nájezdovými rampami pro snadné překonání i těch nemnoha zde se vyskytujících nízkých schodů a především pak bezbariérově přístupnými toaletami s dobře řešenou úpravou pro vozíčkáře, dá se shrnout, že areál zámku je dnes kompletně bez bariér a pohybovat se po něm může vozíčkář i bez doprovodu jak v exteriérech, tak v interiérech, včetně jízdárny, kde se konají výstavy a koncerty, a včetně kaple, kde probíhají bohoslužby, koncerty a svatební obřady církevní i civilní. Pokud tedy zatoužíte uspořádat svatbu v noblesním, romantickém, a přitom zcela bezbariérovém prostředí, bude lovecký zámek Kozel rozhodně dobrá volba.

Co se týká prohlídky zámku, bezbariérové jsou v plném rozsahu (s výjimkou prvního patra jízdárny) oba návštěvnické okruhy – Zámek i Jízdárna – a také zdejší cukrárna Café Kozel a restaurace Podzámčí.

Návštěvníkům se zdravotním postižením je navíc umožněno parkovat nikoli na parkovišti, které se nachází mimo areál, nýbrž na tzv. vnitřním parkovišti přímo v areálu zámku.

Za milou pozornost pak lze pokládat například to, že si zde vozíčkáři mohou na požádání dobít baterie elektrického vozíku, že si zrakově postižení mohou přečíst texty o zámku v Braillově písmu, sluchově postižení mají k dispozici výklad ve znakové řeči atd.

 

Pokračování – viz originál zdrojového článku v příloze

 

Zdroj: Vozka č. 4/2012

Přílohy:

Tématické zařazení:

 » Aktuality  » Cestování a pobyty bez bariér  

 » Aktuality  

 

 

Anketa

Trávím rekreační pobyt mimo domov

několikrát ročně

43.9%

 

jednou ročně

28%

 

vůbec

28.1%

 

 

Čtvrtek, 26. listopadu 2020

Svátek má Artur

Reklama

Raeda - produkty pro vozíčkáře

Reklama

CanoCar HANDY

Reklama

Rychlý rozvoz inkontinenčních pomůcek

Reklama

 

Krátké zprávy

 

VOZKA na sítích

 

Reklama

klikni

Reklama

 

 

Finanční podpora

Projekt Vozka je realizován s finanční podporou:

 

Ministerstvo zdravotnictví ČR  

 

 

 

Realizaci projektu podporuje Nadace ČEZ:

 

 

VÍCE O SPONZORINGU 

 

Partnerské organizace

 

 

 

 

 

 

 

Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci

 

 

Centrum aplikovaných pohybových aktivit FTK UP v Olomouci

 

   

 

 

  

 

   

 

  

 

Free Will o. s.  

 

  

 

VIVIDUS DYNAMIS             

  

UMÚN s.r.o. - Nakladatelství malířů s těles. postiž., malujících ústy a nohama, Liberec                   

    

  Sportovní klub Ostrava (SK Ostrava)