A je to tady, pánové! Vyškolené erosenky pro naše potřeby - Lidé, vztahy - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Lidé, vztahy

A je to tady, pánové! Vyškolené erosenky pro naše potřeby

Ilustr. kresba: Milan Linhart

22. dubna 2017, 17.25 | Praha (Josef Procházka)
Humorné i poučné příběhy slastí života se nevzdávajícího vozíčkáře Pepy Procházky.
"Při poslechu rádia Impuls jsem zaregistroval, že organizace ROZKOŠ bez RIZIKA vyškolila s velkou slávou prvních pět sexuálních asistentek pro zdravotně postižené občany i občanky. Zůstal jsem v klídku do doby, než mě oslovil můj nejlepší, mladší a logicky i chtivější kamarád – vozíčkář Jirka."

 

 

Jezdíme spolu na bowling a někdy na pivko. Ten jásal, oči měl jako tenisáky a byl nabitý energií, že po ztrátě stopy jsme konečně dohonili Evropskou unii v něčem, co ho velmi zajímá. Jen se divil, že mě už dávno to ženské plemeno nezajímá a nevzrušuje…

Šel za svou novou životní šancí, která mu rozšíří obzory a zpříjemní život, jako ohař po postřelené laňce. Nezná moc internet, takže do akce zapojil i mě. Ty jeho vysněné sexuální asistentky jsem mu musel teprve najít. Je prý rád, že vůbec napíše sem tam někomu mejla nebo že si najde na portálu Prahy bezbariérové dopravní spojení. Jinak raději čte knížky, které zdědil po velkém milovníkovi literatury – svém dědovi.

No, na něco je blbý, ale že asistentky berou 1 200 Kč za hodinu, to věděl naprosto přesně. A tak přestal kouřit a ušetřené peníze si strká do prasátka, úměrně velkého předpokládaným investicím do nového životního stylu. Prý vymění neřest vyfoukanou do luftu za vášeň hedvábnou a sametově hebkou. Co bych pro kamaráda neudělal. Začal jsem si vybavovat moc pěkné a již téměř zapomenuté pohybové aktivity před úrazem na motocyklu…

Najít sexuální asistentky ale není vůbec jednoduché. Jo, článků o nich a jejich službách jsou spousty, že nám lidi fandí, že jsme taky bytůstky se svými radostmi a potřebami atd. To bych bez nich asi nevěděl!

Po asi pěti pátracích akcích na internetu, tajně před přítelkyní Jitkou, jsem zjistil, že je to s českými sexuálními asistentkami jako s bohem. Je jich plný internet, ale ještě je nikdo nikdy neviděl. Sexuální asistenti jsou na tom u nás némlich stejně. Pak mě napadlo, kde jinde než v posteli, že když jich bylo vyškoleno pět, musím zadat dotaz v jednotném čísle. A jupí! Vyskočil na mě kus ženský z Brna, dokonce i s fotogalerií. Čekal jsem nějakou vysloužilou erotickou pracovnici po rekvalifikaci, čili před důchodem, ale pěkný moravský prsa mě přesvědčily o tom, že nabídka daleko převyšuje poptávku (v kvalitě…). Je to ale macanda…

Další erosenka byla už z Prahy, nedaleko od nás – z Břevnova. Má prý ve svém privátě i bezbariérový přístup. Na fotce vypadala mnohem lépe než ta madam „krev a mléko“ z Brna.

Už při první mailové komunikaci na ni bylo sympatické, že ji zajímalo, jaká sexuální přání mám já. Tak jsem napsal za Jirku, že preferuji francouzské milování. Odpověděla mi obratem, asi neměla ještě do čeho píchnout, že ona Francii s velkým F miluje. Doufám, že nemiluje de Gaulla, a udělá radost hlavně Jirkovi...

Nakonec mi dala nabídku už na nejbližší pátek odpoledne, po její pracovní době. Jirka neváhal ani chvilku a moc se těšil. Měl ale jen dvě stovky a chtěl ode mě půjčit tisícovku. Milerád jsem mu ji půjčil, ale s tím, že mi všechno bude dopodrobna vyprávět a já to napíšu – jako svou jubilejní šedesátou povídku – do VOZKY.

Plácli jsme si na to, aby Jirka našel to svoje erotické zlato. Já mohu za ty prachy jít desetkrát do naší Krušovické Šalandy na pivko. Navíc tam uvidím kmitat mladé a krásné servírky, které potěší každé mé oko, navíc desetkrát za sebou…

Žhavil jsem ale dráty dál – tentokrát s dotazem, jak vysokou má ta děva postel a zda má na ní hrazdu a hrazdičku. To aby Jirka k ní do postele nejen vlezl, ale aby tam mohl v rámci svých možností tu hodinu fungovat. Aby ho nemusela svlékat a pak zase oblékat jako mimino. Já se bez své hrazdy a hrazdičky nad postelí sám neobléknu a ani nesvléknu. Erosenka odepsala, že lautr neví, co hrazda s hrazdičkou vůbec je. Když jsem ji vše vysvětlil, rozhodla se, že přijede na eskort k Jirkovi, ale s příplatkem na dopravu. Což se stane v pátek...

Končím své povídání, více se do březnového čísla kvůli uzávěrce nevejde…

Pište také i vy, čtenáři, o svých zkušenostech. A pokračování příběhu bude příště. Držím Jirkovi palce, ať se pochlapí a nezklame…

Josef Procházka

Zdrojový článek v příloze.

 

 

Zdroj: VOZKA 1/2017

Přílohy:

Tématické zařazení:

 » Aktuality  » Lidé, vztahy  

 

Reklama

Anketa

Mé vztahy s mými nejbližšími

jsou velmi vstřícné a chápající

43.9%

 

vyhovující

25.7%

 

špatné

30.4%

 

 

Anketa

Jste spokojen(a) s magazínem VOZKA?

Ano, velice

41.5%

 

Ano

21.1%

 

Nic moc

18.4%

 

Ne

19%

 

 

Pátek, 26. května 2017

Svátek má Filip

Reklama

Reklama

Reklama

CanoCar, s.r.o., Brno

Reklama

Reklama

klikni

Reklama

 

Krátké zprávy

 

VOZKA na sítích

 

Reklama

SCHODOLEZY - Solift, s.r.o.

Reklama

Pohybové léčebné přístroje Motren

Reklama

ZVEDÁKY - Solift, s.r.o.

 

 

Finanční podpora

Projekt Vozka je realizován s finanční podporou:

 

Ministerstvo zdravotnictví ČR  

Statutární město Ostrava - Magistrát 

 

    

 

         

 

   

 

Realizaci projektu podporuje Nadace ČEZ:

 
 

VÍCE O SPONZORINGU 

 

Partnerské organizace

 

Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci

 

 

Centrum aplikovaných pohybových aktivit FTK UP v Olomouci

 

   

 

 

  

 

   

 

  

 

Free Will o. s.  

 

  

 

VIVIDUS DYNAMIS             

  

UMÚN s.r.o. - Nakladatelství malířů s těles. postiž., malujících ústy a nohama, Liberec                   

    

  Sportovní klub Ostrava (SK Ostrava)