Zemřel světoznámý fyzik Stephen Hawking

Lidé, vztahy

Stephen Hawking; koláž (výřez): Jiří Muladi

14. března 2018, 11.00 | Ostrava (dz)
Britský fyzik Stephen Hawking, který byl od mládí ochrnutý kvůli neurodegenerativní chorobě, zemřel 14. března ve věku 76 let. Hawking byl odbornou veřejností považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Svými poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání.

Stephen William Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu, vystudoval aplikovanou matematiku, teoretickou fyziku a kosmologii. Je známý díky pracím o černých dírách a kvantové gravitaci.

Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a v letech 1979 až 2009 zastával post lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi.

Pracoval na základních zákonech fungování vesmíru. S Rogerem Penrosem dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá, že čas a prostor má počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s kvantovou teorií, dalším významným vědeckým objevem první poloviny 20. století. Jedním z důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by emitovat záření a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet. Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. To by znamenalo, že způsob, jakým vesmír vznikl, je zcela dán vědeckými zákony.

Už na počátku studia v Oxfordu se projevily první příznaky jeho nemoci – amyotrofické laterální sklerózy (ALS) –, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a nakonec byl v podstatě úplně paralyzován. Od svých 26 let se mohl pohybovat jen za pomoci ortopedického vozíku a od svých 43 let s okolním světem komunikoval pouze pomocí speciálního počítače. V roce 1985 se během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě nakazil zápalem plic, což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí tracheotomie, kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický hlasový syntezátor. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce 2004 se však nakonec náhrada našla a začal používat systém VoiceText od společnosti NeoSpeech.

Navzdory svému postižení o sobě mluvil jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít „velmi okouzlující rodinu“. Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.

Byl držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností, mimo jiné britské Královské společnosti, Papežské akademie věd a Národní akademie věd USA. I přes své postižení se stále aktivně podílel na vědeckém výzkumu a kombinoval rodinný život (měl tři děti a tři vnoučata) s výzkumy v oboru teoretické fyziky a náročným cestovním programem veřejných přednášek.

Počet jeho vědeckých publikací se blíží ke dvěma stům a vyznačují se tím, že ačkoli jsou vesměs příkladnými vědecky odbornými díly, jsou částečně i populárně-naučné, tedy srozumitelné i ne zcela zasvěcenému čtenáři, aniž by přitom ztratily na své odbornosti. Jako příklad lze uvést jeho Stručnou historii času (A Brief History of Time), Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), nebo Ilustrovanou teorii všeho (The Illustrated Theory of Everything), které patří k nejčtenějším knihám na světě vůbec.

V březnu 2017 pětasedmdesátiletý fyzik oznámil, že možná poletí do vesmíru. Mělo se tak stát na palubě kosmické lodi SpaceShipTwo podnikatele Richarda Bransona, vesmírného plavidla vyvinutého speciálně pro vesmírnou turistiku.

Stephen William Hawking tvrdil, že klíčem k jeho dosavadnímu přežívání je jeho aktivní myšlení a smysl pro humor.

Magazín VOZKA v čísle 2/2017 přinesl šestistránkový článek o Stephenu Hawkingovi. Můžete si jej stáhnout v příloze tohoto článku.

Přílohy:

VOZKA 2/2017 - Stephen Hawking (4 139,72 kB)