Krátké zprávy: 25. 11. – 8. 12. 2013 - Krátké zprávy - vozíčkář a informace: Magazín Vozka - o životě a pro život na vozíku - časopis

Krátké zprávy

Krátké zprávy: 25. 11. – 8. 12. 2013

8. prosince 2013, 12.41 | ČR (red)
Zpravodajský přehled za 48. a 49. týden. Co se stalo, děje a bude dít. Anonce kulturních, společenských a sportovních akcí. Monitoring médií, informace NRZP ČR a zpravodajských portálů věnovaných lidem se zdravotním postižením.

 

 

 

 

6. 12. 2013 Havlíčkův Brod (Havlíčkobrodský deník)

Středisku rané péče pro děti s postižením chybí peníze. Již víc než deset let nabízí na Havlíčkobrodsku rodinám postižených dětí svoje služby a pomoc Středisko rané péče zřizované Oblastní charitou v Havlíčkově Brodě, které každý rok čeká svízelný boj o peníze na provoz.

„Pravidelně každý rok na podzim žádáme Ministerstvo práce a sociálních věcí o peníze na činnost a na provoz v roce příštím. Každý rok pak dostáváme méně, než potřebujeme. Částka je stále nižší, a obáváme se okamžiku, kdy nedostaneme nic. Do sociálních služeb jde ze státních příspěvků čím dál méně peněz, přitom každoročně přibývá lidí, kteří sociální služby nutně potřebují a nemohou si je sami platit,“ povzdechla si vedoucí Střediska Irena Salaquardová. Za deset let vyhledalo pomoc Střediska rané péče v Havlíčkově Brodě celkem 442 rodin.

„Klienty Střediska jsme prakticky od narození mého postiženého synka, což už je více než pět let. Za tu dobu udělal náš syn velké pokroky. Pracovníci Střediska nám pomohli, poradili, zapůjčili speciální pomůcky,“ prozradila mladá maminka Marcela. Středisko pracuje nejen s postiženým dítětem, ale i celou rodinou.

„V době, kdy jsme začínali, jsme byli prakticky jedinou organizací v celé republice, která se specializovala na kompletní péči o postižené dítě a jeho rodinu. Neměli jsme kde čerpat rady, většina podobných organizací se zaměřovala buď jen na děti nevidomé, nebo tělesně postižené,“ zavzpomínala Salaquardová.

Středisko by rádo do budoucna podstatně rozšířilo svoje služby, například o rehabilitační pobyty, o rodinnou psychoterapii nebo speciální rehabilitaci, ale peníze na uskutečnění plánu chybějí. Rodiny s postiženými dětmi se často rozpadají, matky mají hluboko do kapsy, speciální služby si platit ze svého nemohou. „Oslovujeme radnice s žádostmi o příspěvek. K tomu jim upřesníme, o kolik klientů z dotyčného města či obce pečujeme. Někdo přispěje symbolicky, někdo nedá nic,“ posteskla si Salaquardová. Přitom handicapovaných dětí, především nedonošených, rychle přibývá.

„Věk rodiček se zvyšuje, ale zvyšuje se také věk otců. Starší otcové si pořizují potomky a žijí v domnění, že jejich věk nemá na zdraví dítěte žádný vliv, ale to je veliký omyl. Když se jim narodí postižené dítě, často rodinu opustí,“ zdůraznila Salaquardová. Proto by Středisko rádo rodinám handicapovaných dětí nabídlo takovou psychologickou pomoc, aby dokázaly situaci unést a rodiče o dítě pečovali společně.

Středisko pomáhá rodinám dětí, které se narodily předčasně, jsou nedonošené, mají opožděný vývoj nebo přišly na svět s nějakým handicapem, a to od narození do sedmi let věku. Cílem Střediska rané péče je zmírnit následky postižení u dítěte a pomoci mu se začlenit do společnosti podle jeho možností a schopností. Středisko poskytuje služby převážně v terénu, přímo v domácnostech, kde postižené děti žijí. Terénní pracovníci se starají nejen o vývoj dítěte samotného, ale pracují i s jeho rodiči a sourozenci. Služby terénních pracovníků jsou bezplatné. Činnost Střediska závisí proto hlavně na podpoře ze strany měst a obcí.

 

5. 12. 2013 Kladruby (5plus2)

Do života je vrátí roboti. Za zvuků motorků a hydraulických zařízení, které pohybovaly jeho končetinami, se před zraky stovek lidí v Kladrubech prošel od pasu dolů ochrnutý muž, jenž byl dlouhá léta upoutaný na vozík. „Moderní roboti jsou nadějí nejen pro něj, ale také pro celou řadu podobně postižených lidí, jimž brzy chceme pomáhat ještě lépe než dosud,“ sdělil ředitel kladrubského rehabilitačního areálu Josef Hendrych.

V jeho ústavu chtějí vracet do normálního života také české válečné veterány. Například Jiřího Schamse, přezdívaného Regi, který byl před pěti lety těžce zraněn v Afghánistánu a dodnes se potýká s velkými zdravotními problémy. O kus mozku ho připravila střepina granátu, která mu prolétla lebkou. „Nyní má spolu s celou řadou dalších podobně postižených osob šanci vrátit se do běžného života,“ poznamenal za nadaci, která byla pojmenována po „Regim“ jako Regi Base, její zástupce Hynek Čech. „Velmi kvalitní služby jsme pro ně nalezli v Kladrubech. Rehabilitace zde stojí jen zlomek toho, co bychom jinak za léčení takto zraněných lidí museli zaplatit v Americe,“ podotknul s tím, že nyní s ústavem ladí závěrečné detaily spolupráce.

Do kladrubského centra si tak v listopadu přijel prohlédnout robotické postroje, které mohou být účinným nástrojem v léčbě takových lidí. A samozřejmě také vozíčkářů. Až z Izraele sem totiž zavítali inženýři, kteří představili nejnovější robotické pomůcky pro osoby s těžkým pohybovým omezením.

 

5. 12. 2013 Opava (Opavský a hlučínský deník)

V Kylešovicích vznikne nové komunitní centrum. Impuls k vybudování komunitního centra zaznamenává město už zhruba deset let. V současné době se věci tímto směrem už pohnuly. Centrum bude působit na Liptovské ulici v Kylešovicích a mělo by sloužit zdravotně handicapovaným lidem. Projekt je připravený ve spolupráci statutárního města Opavy s Moravskoslezským krajem a sociálním ústavem Marianum.

Neziskové organizace neustále volají po vhodných prostorách a ty by mělo komunitní centrum zajistit. Má sloužit volnočasovým aktivitám zdravotně postižených. V přízemí objektu bude umístěná chráněná kavárna pro veřejnost, kterou budou tito klienti zajišťovat, a zahrada bude mít po úpravě herní prvky.

 

4. 12. 2013 Praha (MF DNES)

Jedličkův ústav chce ve sbírce získat sto milionů korun. Tuto ambiciózní částku chce Nadace Jedličkova ústavu vybrat během tří let. Za peníze ze sbírky by ráda dostavěla areál Jedličkova ústavu a vzdělávací centrum pro handicapované. Organizátoři jsou však teprve na začátku. Magistrát jim přispěl pěti miliony korun. Zbytek by rádi vybrali od veřejnosti.

Další peníze ústav aktuálně získal na nový bezbariérový autobus pro žáky škol jejich ústavu. Šlo o výtěžek ze vstupenek na koncert kapely The Tap Tap a jejích hostů ve Státní opeře. „Nový bezbariérový autobus umožní žákům škol Jedličkova ústavu včetně kapely The Tap Tap dostat se do míst, kam by se jinak společně nikdy nepodívali,“ říká ředitelka nadace Irena Fodorová.

Do sbírky na pomoc Jedličkovu ústavu lze přispět několika způsoby: prostřednictvím jednorázové DMS, roční podporou DMS či trvalým příkazem. Lidé, kteří přispějí, mají šanci, že získají různé předměty s motivy kapely The Tap Tap, jejich soukromý koncert, kde si budou přát, ale i další odměny. Více na stránce www.sbirkajus.cz.

 

4. 12. 2013 Praha (zdn.cz)

Národní cenu za práci v sociálních službách mají čtyři ženy a muž. Titul Pečovatelka roku 2013 získaly Antonie Pleskačová z domova pro seniory diakonie v Sobotíně, Lýdie Konieczná z centra sociálních služeb v Českém Těšíně a Petra Komašková z havířovského centra Santé. Nejlepší sociální pracovnicí se stala Jana Hrdinová z uherskobrodské charity, ocenění pro manažera roku si odnesl ředitel domova pro seniory v Šanově na Znojemsku Jiří Dušek.

Cenu udělují Diakonie Českobratrské církve evangelické s Asociací poskytovatelů sociálních služeb. Diakonie patří v Česku k největším organizacím na pomoc seniorům a postiženým. Asociace zastřešuje provozovatele služeb pro potřebné. Národní ocenění se letos rozdávalo poprvé. Vzniklo spojením samostatných cen obou pořadatelů. „Je zapotřebí si připomínat, že pomáhání a péče jsou výjimečné povolání, které zatím není v naší společnosti doceněno ani společenskou prestiží, ani financemi,“ uvedl ředitel Diakonie ČCE David Šourek. Podle něj právě ti, kteří se starají o druhé, v praxi dokazují mezilidskou solidaritu.

V Česku v sociálních službách pracuje asi 43 000 lidí. Odbory už léta neúspěšně usilují o zvýšení jejich mezd. Podle předáků si i s příplatky za přesčasy, noční a víkendy ti, co se starají o staré či handicapované lidi, vydělají kolem 12 000 korun čistého měsíčně.

Pečovatelka roku v pobytových službách Pleskačová podle kolegů představuje pečovatelský ideál. „Je to pečovatelka, kterou byste si přáli, aby se starala o vaše rodiče,“ uvedli pořadatelé. Podle nich tým oceněné zavádí do praxe i nové přístupy k péči o seniory.

Pečovatelka terénních služeb Konieczná seniorům pomáhá už 20 let, Komašková dostala ocenění za svůj profesionální a individuální přístup. Sociální pracovnice roku Hrdinová se pro práci se seniory rozhodla po těžkých životních zkušenostech. Nejlepší manažer sociálních služeb Dušek prosazuje péči s ohledem na důstojnost klientů.

Uznání získalo i osm dalších pečovatelek, dva pečovatelé a tři sociální pracovnice. V internetovém hlasování zvítězila Alena Šmídová z Centra sociálních služeb Kojetín, která pracuje jako pečovatelka v terénu. Profesi se věnuje už 25 let.

 

2. 12. 2013 Ostrava (ct24.cz)

Hlavní ostravské nádraží je přístupnější vozíčkářům. Přestavba hlavní brány do města, prostoru před železniční stanicí Ostrava-Hlavní nádraží, skončila. Renovace stála centrální městskou část Moravská Ostrava a Přívoz více než sedmdesát milionů korun a byla to její letošní nejdražší akce. Modernizace přinese kvalitnější napojení na městskou hromadnou dopravu, rozšíření parkovacích míst a celkovou estetizaci prostoru.

U nádraží je nová točna pro dálkové autobusy. Projektanti rozšířili trolejbusovou smyčku a posunuli nástupní trolejbusovou zastávku, na které se teď bude lépe nastupovat vozíčkářům. Tramvajové zastávky jsou na stejném místě jako předtím. Přibyl nový dispečink se zázemím pro řidiče a objekt s občerstvením a veřejnými toaletami. Před nádražím teď může parkovat téměř sto aut, což je skoro jednou tolik než před přestavbou. Z prostoru před nádražní budovou zmizely husté houštiny, které nahradily nově vysázené dřeviny.

 

2. 12. 2013  Ostrava (Moravskoslezský deník)

Ostrava-Jih má nové hřiště pro děti s postižením. Stavba v hodnotě dvou milionů korun, která se nachází v Zimmlerově ulici v Zábřehu, má specifické herní prvky, díky kterým jej mohou využívat i handicapované děti.

„Povrch původně tří nevzhledných betonových ploch byl opraven litou pryží a došlo k instalaci nových herních prvků – lanové prolézačky, vahadlové houpačky malého kolotoče, sestavy s pohyblivým a lanovým můstkem, sestavy dvou houpadel a skluzavky s nájezdovou plošinou pro tělesně postižené děti,“ vyjmenoval mluvčí Jihu Michael Kutty. Zvláštností je zvýšené pískoviště vhodné i pro děti na vozíčku. Rodiče mohou posedět na nových lavičkách. Celé hřiště je oploceno.

 

2. 12. 2013 Most (Mostecký deník)

V Mostě opraví azylový dům, dostanou se do něj i vozíčkáři. Nástavbu jednoho podlaží chystají v Mostě na azylovém domě. Na západním průčelí budovy bude navíc přistavěn výtah pro vozíčkáře či kočárky. Fasáda dostane zateplení a služební vchod střechu. „Předpokládané náklady jsou deset milionů korun, vysoutěžená cena bude pravděpodobně nižší,“ uvedl Luboš Pitín, náměstek primátora.

 

2. 12. 2013 Opava (Opavský a hlučínský deník)

Free Will: Sami jsou postižení, přesto pomáhají druhým. Většina z nás netuší, jaké to je být v kůži někoho, kdo se i při sebelepší vůli nemůže spolehnout při všech činnostech pouze sám na sebe. Členové Free Will ale mají k těmto lidem blíž, než ostatní. „Naše občanské sdružení jsme založili společně s mou kamarádkou Marií a sestrou Irenou. Od mládí cítíme všichni kladný vztah k lidem, zvířatům a životu celkově. Rádi všem pomáháme,“ říká jeden ze zakladatelů neziskové organizace Pavel Badač a dodává: „Myslíme si, že máme dobré předpoklady k tomu, aby naše konání bylo efektivní a pro mnohé užitečné. S mou starší sestrou Irenkou máme totiž sami od mládí zdravotní omezení. Žijeme s nervosvalovým onemocněním – svalovou dystrofií pletencového typu. Umíme si tedy poměrně dobře představit každodenní starosti lidí se zdravotním postižením, známe jejich potřeby.“

Free Will byla sice oficiálně zaregistrována teprve letos v květnu, ale na kontě už má i některé úspěšné projekty. Mezi ty největší patří bezesporu pořízení mobilního bazénového zvedáku pro lidi s těžkým handicapem k bazénům v hotelu Belaria v Hradci nad Moravicí. Samotný hotel je navíc jako stvořený pro rekondiční pobyty vozíčkářů a zdravotně postižených. Každoročně se tu dokonce pořádá Mistrovství České republiky v šachu tělesně postižených mužů a žen, a to za účasti mnoha desítek hráčů.

Zvedák už v současnosti v Belarii funguje. Prozatím jej má ale sdružení pouze v pronájmu. „Ačkoliv celková cena takového zvedáku včetně dvou čepů nutných k jeho zabudování k bazénům vyjde na bezmála dvě stě tisíc, což jsou peníze pro malou začínající neziskovku nedosažitelné, jsme moc rádi, že se nám díky vstřícnosti společnosti Horizont – Nare, která zvedák dodala, podařilo prozatím získat toto zařízení alespoň do pronájmu. Vězte, že je nejkrásnější odměnou za vydané úsilí moci vidět v očích kamaráda s těžkým postižením upřímnou radost z toho, že se může v bazénu vykoupat! Teď třeba i dvakrát denně,“ pokračuje Pavel Badač.

Celý projekt je financován z prostředků dobrovolných dárců, včetně samotného hotelu. Jelikož je speciální zvedák mobilní, může se v budoucnu využívat i na dalších místech. V současnosti ale zůstává na „Belárce“ a je k dispozici všem zájemcům. S jeho použitím pomůže ochotně zaškolený personál.

Po tomto úspěšném projektu rozjelo sdružení Free Will hned další. A nutno říct, že ojedinělý. Lze ho nalézt na internetových stránkách organizace a nazývá se Nebe na Zemi. Jedná se o pomoc konkrétního člověka konkrétnímu člověku, zvířeti či projektu na ochranu přírody. Jak říká Pavel Badač, prostřednictvím něho si mohou všichni zájemci z řad znevýhodněných spoluobčanů požádat o podporu nebo třeba „jen“ o nové kamarády. V současnosti už se například shání peníze pro lidi se zdravotními problémy na užitečnou rehabilitační pomůcku MOTOmed.

„V rámci připravovaného projektu hodláme nabízet bezúročné půjčky znevýhodněným, kteří jsou ohrožení chudobou. Bude to, jako byste si prostě bez navýšení půjčili v rodině, kde se navíc v situaci, kdy se případně přestane zvládat vracet už i tak malé částky, jednoduše trochu přimhouří oko,“ dodává s úsměvem Pavel Badač. Podle jeho slov má FreeWill do budoucna velkolepé plány a všichni společně se pokusí, aby se sny změnily na realitu.

Pokud se chcete dozvědět něco bližšího o popsaných projektech i samotném občanském sdružení, pak máte možnost na jejich oficiálních stránkách www.freewillos.cz.

 

29. 11. 2013 ČR (tyden.cz)

Tři čtvrtiny firem zaměstnávají lidi s postižením. Přibližně 77 procent společností zaměstnává lidi s postižením, jejich povinný čtyřprocentní podíl však dokáže splnit jen necelá čtvrtina firem. Průměrný podíl osob se zdravotním postižením v podnicích a institucích činí 1,54 procenta. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost LMC mezi 189 zaměstnavateli.

Zdaleka nejrozšířenější formu kompenzace při nesplnění zákonné povinnosti zaměstnávat OZP představuje nákup výrobků a služeb v režimu náhradního plnění, který využívají tři čtvrtiny společností. Náhradní plnění však může být velmi problematické, zvláště často preferovaná přefakturace zboží, která je podle aktuálního stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí již za hranou zákona.

Další pětina společností volí náhradní plnění v kombinaci s odvodem do státního rozpočtu. Výhradně platbu kompenzace do státního rozpočtu upřednostňují pouze čtyři procenta firem.

„Dvě pětiny ze všech respondentů průzkumu poukazují na nedostatek vhodně kvalifikovaných lidí s postižením mezi uchazeči o zaměstnání. Zdá se proto velmi pravděpodobné, že o ty, kteří splňují nároky zaměstnavatelů, bude čím dál tím větší zájem. Zejména pokud dojde ke zpřísnění kontrol využívání náhradního plnění nebo k jeho úplnému zrušení při některé z očekávaných novelizací souvisejících zákonů,” uvedl analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Náhradní plnění za jednoho chybějícího OZP zaměstnance v roce 2013 má dosáhnout 170 856 korun, což je sedminásobek průměrné mzdy v prvních třech čtvrtletích roku. Primárním účelem náhradního plnění je podpořit práci lidí s postižením na chráněném trhu, proto v jeho rámci mají být vedeny jen faktury za takové výrobky nebo služby, na jejichž zajištění se podílejí OZP zaměstnanci dodavatele, který má ve svých řadách více než 50 procent OZP.

Kompenzace formou přímého odvodu do státního rozpočtu za jednoho chybějícího OZP zaměstnance představuje 61 020 korun (dvouapůlnásobek průměrné mzdy).

Pro společnosti, které lidi s postižením nezaměstnávají vůbec (23 procent respondentů), jsou nejčastějším důvodem zaměření jejich činnosti a podmínky na pracovišti (51,1 procenta). Další bezmála třetina zaměstnavatelů, kteří OZP ve svých řadách nemají, se je snaží získat, ovšem dosud se jim nepodařilo oslovit vhodné uchazeče. Zbylé firmy a instituce lidi s postižením zaměstnávat nechtějí.

 

26. 11. 2013 Praha (ceskenoviny.cz)

Anketa: Nejlepší SŠ je Gymnázium Cheb a škola pro postižené GEMINI. Nejlepším gymnáziem je soukromá škola v Chebu, nejlepší střední školou zvolili studenti školu GEMINI pro tělesně postižené v Brně. Výsledky hlasování, které se konalo během října a listopadu, zveřejnila Česká studentská unie.

Myšlenka rodinné školy pro žáky s postižením se zrodila v roce 1989. V roce 1993 se rodinná škola vyčlenila z areálu ÚSP Kociánka jako samostatný právní subjekt. Dle vzoru západních zemí vzniklo malé zařízení rodinného typu, ve kterém je výchovně-vzdělávací proces řízen nejen pedagogem (tj. přímé pedagogické působení učitele a vychovatele), ale i kladným příkladem provozních zaměstnanců.

Od školního roku 1994/95 škola prošla složitým vývojem, došlo ke změně vzdělávacích koncepcí i změně zřizovatele. SŠ pro TP GEMINI je od roku 2000 příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Poskytuje střední vzdělání žákům se zdravotním postižením, zejména s tělesným postižením. Dále poskytuje školní stravování a zajišťuje žákům celodenní výchovu, ubytování a stravování na internátě.

 

 

 

 

 

Zdroj: Monitoring médií

Tématické zařazení:

 » Aktuality  » Zpravodajství  » Krátké zprávy  

 

 

Anketa

Zpravodajské novinky týkající se života s handicapem

sleduji pravidelně

42.1%

 

sleduji občas

28.3%

 

nesleduji

29.7%

 

 

Anketa

Jste spokojen(a) s magazínem VOZKA? (Co v něm postrádáte?)

Ano, velice

46.1%

 

Ano

20.8%

 

Nic moc

15%

 

Ne

18.1%

 

 

Pondělí, 22. září 2014

Svátek má Darina

Reklama

Ruční ovládání automobilů, tříkolky aj.

Reklama

Pohybové léčebné přístroje Motren
 

Krátké zprávy

 

Reklama

Pomocné tlapky

 

 

Řekli o Vozkovi

 

Sponzoring

 

 

 

nadace OKD             Statutární město Ostrava - Magistrát   

 

 
 

VÍCE O SPONZORINGU 

 

Partnerské organizace

UMÚN - Umělci malující ústy a nohama        OKOLO

 

          Free Will o. s.