Napsali jste nám

Názory

6. března 2015, 10.48 | Ostrava (Jitka Petřkovská)
Reakce na článek „Kluk, se kterým si osud škaredě zahrál“ z minulého čísla Vozky.

Vážená redakce časopisu Vozka,

ráda bych reagovala na Váš článek „Kluk, se kterým si osud škaredě zahrál“, a to konkrétně na tu část, kdy Jarda Tvarůžka porovnává Hrabyni s Kladruby.

Připomínáme:

Hrabyně vs. Kladruby

„Nesrovnatelné! To absolutně nemůžeš porovnávat. Rozdíl úplně ve všem. Je to 1 : 1 000 000,“ rozohní se Jarek, když přijde řeč na rehabilitační zařízení v Hrabyni a Kladrubech. „Rozdíl je až tak markantní, nejen v oblasti profesionální péče či přístupu k pacientům, v prostředí, ale i v přístupu kuchařek či uklízeček!“

…Hrabyně je betonový moloch z komunistické éry, který měl jeden cíl – zavřít a schovat postižené před zraky zdravé a prosperující populace generace údernických let. Podle Jardy tato atmosféra zde ve své podstatě dost dlouho přetrvávala. (Vozka č. 3/2014, str. 21)

Já jsem již třetím rokem následkem autonehody upoutána s míšní lézí krční páteře na ortopedický vozík a v Rehabilitačním ústavu v Hrabyni jsem strávila několik měsíců. Dodnes tam dojíždím na cvičení, jsem prostřednictvím facebooku v kontaktu jak se spoustou zaměstnanců, tak i spolupacientů. Tedy s lidmi, kteří se za tu dobu stali mými přáteli. Pokud mi to mé aktivity dovolí, účastním se většiny sportovních a společenských akcí, které se zde konají, ráda se sem vracím.

Nechápu, proč pan Tvarůžka tak negativně hodnotí profesionalitu zdejšího personálu. V rehabilitační péči s ním denně pracovala, jak jsem se ptala, jedna z nejerudovanějších terapeutek. Co se týká úrovně této péče, já jsem byla se svými terapeuty naprosto spokojená.

Pokud jde o vybavení robotickými a jinými přístroji, nemyslím si, že by Hrabyně nějak zaostávala. Hrabyně a Kladruby jsou totožné rehabilitační ústavy se stejnou skladbou pacientů a stejným nebo podobným zařízením. Já osobně jsem během rehabilitace využívala zařízení Lokomat a to je mj. součástí terapie u všech pacientů s míšní lézí, kteří v Hrabyni tráví následnou péči. Pro postižení horních končetin zde mají robota Armeo.

Unikátní robot Eksoskeleton, který pan Tvarůžka zmiňuje, patří mezi novinky na trhu robotických pomůcek. Je bezva, že se stále vyvíjí přístroje, které pracují s plasticitou mozku a intenzivní stimulací nervových drah imobilních, ale zrovna Eksoskeleton je vhodný pouze pro lidi, kteří mají pevný trup. Pro mě by byl nevhodný, protože bych se v něm neudržela.

Musím konstatovat, že nejeden pacient, který přijede stabilizovaný ze spinální jednotky a začne intenzivní rehabilitaci, mnohdy v začátcích bojuje s vertikalizací, kolabuje a robotická zařízení, ať jsou sebelepší, jsou v té chvíli kontraindikována.

To, že se Hrabyně nachází daleko od zraku zdravé populace je opravdu pouze následek minulého režimu, s tím mohu souhlasit. Kladruby jsou ale podstatně dál od civilizace než Hrabyně, která leží 700 metrů od hlavního tahu z Ostravy do Opavy. Ale na to se dá podívat i z jiného pohledu.

Rehabilitační ústav je situován v přírodě a je zde možnost krásných procházek. Každý, kdo skončil ať už následkem úrazu či nemoci na vozíku, mi jistě potvrdí, že v prvních měsících je obtížné vůbec se naučit se svým handicapem žít a zvyknout si na zvědavé pohledy lidí. Takto je možné se jim nějakou dobu vyhnout, postupně se přizpůsobit nové životní situaci a obrnit se proti „zdravé populaci“, která obvykle neví, jak se k člověku na vozíku chovat. Navíc z Hrabyně jezdí několikrát za den bezbariérové autobusy, a to jak na Opavu, tak i na Ostravu. A z vlastní zkušenosti můžu říct, že řidiči jsou velmi milí a ochotní pomáhat při nastupování i vystupování.

Netvrdím, že by v Hrabyni nebylo co napravovat a na čem pracovat, stále je třeba něco měnit k lepšímu, ale spadáli zařízení pod Ministerstvo zdravotnictví České republiky, těžko může personál, ať už je sebeaktivnější, provádět změny, kterými by vycházel vstříc jednotlivci. Ale z mého pohledu si toto zařízení rozhodně nezaslouží tak negativní kritiku, jak ji v článku uvádí Jarda Tvarůžka.

Pokud budete mít na mě nějaké dotazy, ráda na ně odpovím.

Bc. Jitka Petřkovská

Zdrojový článek v příloze

Zdroj: Vozka 4/2014

Přílohy:

Vozka 2014/4 - Napsali jste nám: Kluk se kterým si... (159,48 kB)